Sports

Ivo Viktor slaví 80. narozeniny! | Reprezentace



O 20 let později se zase držitel pěti titulů domácího fotbalisty roku podílel jako člen trenérského týmu na stříbru z Eura v Anglii.  

Dres se lvíčkem na prsou oblékl gólman s výbornými reflexy a přesnými dlouhými výhozy celkem v 63 zápasech, kromě slavného ME 1976 si zahrál i na mistrovství světa 1970 v Mexiku, které naopak skončilo čs. propadákem. V barvách Dukly, jež hájil 14 sezon, vybojoval tři ligové tituly, třikrát si vychutnal triumf v domácím poháru a v roce 1967 s ní postoupil až do semifinále PMEZ.

“Asi jsem byl správná buldočí povaha. Nebál jsem se rány, odřeniny ani upadnout. Prostě odrazila se tvrdá výchova doma, i když jsem vyrůstal bez táty, ale zase na pokraji nouze,” vzpomínal “Víťa” na svoje fotbalové začátky. Rodák z Křelova na Olomoucku se do branky poprvé postavil jako čtrnáctiletý, v 18 už chytal druhou ligu za Prostějov a během vojenské služby v RH Brno si poprvé vyzkoušel nejvyšší soutěž.

V roce 1963 přestoupil do pražské Dukly, kde odehrál drtivou většinu ze svých 316 ligových zápasů. Z vyjukaného mladíka se přes složité začátky vypracoval v jednu z největších opor týmu. “V protějším koutě seděli Novák, Masopust, Pluskal, prostě superhvězdy, které rok předtím sahaly po titulu mistrů světa. Ze začátku mi připadalo, že jsem tam omylem,” líčil Viktor svůj příchod do slavného armádního celku.

V reprezentaci debutoval v červnu 1966 při prohře 1:2 s úřadujícími mistry světa Brazilci na proslulém stadionu Maracaná, oba góly mu dal legendární Pelé. Brzy se stal spolehlivým strážcem reprezentační branky, jeho nejslavnější chvíle přišly až o deset let později.

Na závěrečném turnaji ME v Jugoslávii byl nejvýraznější osobností týmu, který po semifinálové výhře nad favorizovaným Nizozemskem zdolal ve finále na penalty i úřadující mistry světa ze SRN a postaral se tak o jeden z největších úspěchů v historii čs. fotbalu.

“Byl to životní výkon, ale prodloužení jsem zavinil já, protože jsem tam šel do souboje s Hölzenbeinem málo důrazně. Zase si s Tondou Panenkou říkáme, že kdybych to tam nezařídil, tak by on nebyl tak slavnej, protože by nedošlo na penalty a my bychom bývali vyhráli 2:1,” vzpomínal Viktor.

Na konci téhož roku obsadil třetí místo v anketě Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy, nedlouho poté jeho kariéru ukončily chronické problémy se zády. Viktor vzápětí získal trenérský diplom a začal se věnovat mládeži, později krátce vedl i prvoligový tým Dukly a jako hlavní trenér působil v provinčním Gmündu v Rakousku.

Od roku 1994 byl jako trenér brankářů asistentem Dušana Uhrina u české reprezentace a už o dva roky později se mohl radovat z nečekaného stříbra z Eura. V této funkci absolvoval čtyři kvalifikační cykly, poté se nějaký čas věnoval brankářským talentům v pražské Spartě a v létě pravidelně pořádal Viktorovy brankářské školy. V posledních letech si otec dvou dětí užívá důchodu.

“Zlepšila se kopací technika brankářů, změna pravidel v malé domů i rozestavení, kdy gólman hraje prakticky na pozici libera. Kdyby mi bylo dnes třeba o čtyřicet let méně, tak bych měl velké problémy a byl bych možná jen průměrný brankář,” řekl věčný pesimista a držitel státní Medaile Za zásluhy Viktor před lety při uvedení do Síně slávy domácího fotbalu.

FAČR k životnímu jubileu Ivo Viktorovi gratuluje a přeje hodně zdraví a pohody do dalších let!



Source link

Leave a Reply

Your email address will not be published.